Jak zohlednit individuální dopravní náklady?

Jak zohlednit individuální dopravní náklady?

Pokud jedna ze smluvních stran dospěje k závěru, že dopravní vzdálenost materiálu je jiná než obvyklá (to znamená, že se výrazně odlišuje buď směrem dolů, nebo nahoru), pak po dohodě obou stran lze dopravní náklady ocenit individuálně.

Ve svém důsledku to znamená, že se pořizovací cena materiálu (oceňovaného ve specifikaci) nepoužije, ale uplatní se nákupní cena materiálu s individuálními dopravními náklady.

Pokud je dotyčný materiál započten ve směrné ceně práce, nelze pak použít ani tuto směrnou cenu.

V obou případech je třeba ocenit odlišné dopravní náklady jedním ze dvou způsobů:

  • použitím km sazby za dopravu použitým dopravním prostředkem,
  • individuálním výpočtem dopravních nákladů jako vedlejšího rozpočtového nákladu (ztížený dopravní režim, výrazně snížené dopravní náklady apod.).

Jak je to s oceněním manipulace se sypaninami?

Jak je to s oceněním manipulace se sypaninami?

Hmotnosti materiálů u položek směrných cen stavebních prací obecně je možné nalézt:

  • v SW KROS 4, v modulu Ceník materiálu ve sloupci „Hmotnost“,
  • v rámci webové aplikace Cenová soustava ÚRS online, v „Detailu položky“ (po kliknutí na symbol lupy na konci řádku s položkou).

Tato udaná hmotnost se pak promítá k ocenění do přesunu hmot.

Existují i položky, ve kterých je hmotnost označena hnědě. Jedná se o případy sypanin. U těchto položek je poskytnuta tvůrci rozpočtu možnost započítávat či nezapočítávat tuto hmotnost do součtu tonáže určené k ocenění manipulace s materiálem. Zde je třeba rozhodnout, zda bude v rámci zakázky zřizována skládka pro sypaniny. Jestliže skládka bude zřízena a z ní budou sypaniny postupně odebírány, pak je nutné manipulaci se sypaninami ocenit.

V opačném případě (tj. při absenci skládky) je třeba vyloučit promítnutí hmotnosti započtených materiálů do samostatného ocenění. Manipulace s materiálem je již kryta pořizovací přirážkou materiálu.

Není-li známo, jakým způsobem bude realizace probíhat, pak je třeba tento problém řešit tzv. kluznou doložkou ve smlouvě (pro dotyčné položky je třeba uvést v poznámce, že v průběhu prací bude upřesněno, zda se hmotnosti promítnou, nebo zda se vyloučí). V takovém případě bude následovat dopočet nebo odpočet (vícepráce nebo méněpráce).

Jak ocenit neobvyklou mimostaveništní dopravu materiálu?

Jak ocenit neobvyklou mimostaveništní dopravu materiálu?

Neobvyklá mimostaveništní doprava je doprava materiálů a výrobků z místa nákupu materiálu nebo výrobku na staveniště (k tzv. první skládce na staveništi), která se vyznačuje

  • buď mimořádně obtížnými podmínkami, například z titulu nadměrných rozměrů nákladu,
  • nebo použitím vynucených nestandardních dopravních prostředků (lanovka, vrtulník, zvířata, nosič, nutnost překládání z dopravního prostředku na jiný – např. na odlišný rozchod kolejí aj.).

Náklady na neobvyklou mimostaveništní dopravu se oceňují v rámci vedlejších rozpočtových nákladů (VRN) jako náklad související s umístěním staveniště (NUS).

Co znamená „obvyklá dopravní vzdálenost“ a jak je veliká?

Co znamená „obvyklá dopravní vzdálenost“ a jak je veliká?

Pokud se jedná o materiál běžně dostupný, lze jej nakupovat v místě (v tzv. obvyklé dopravní vzdálenosti). U většiny skupin stavebních materiálů se obvyklá dopravní vzdálenost většinou vzájemně poněkud liší. Odborníci ale zpravidla u nejrůznějších stavebních materiálů vědí, z jakých vzdáleností se tyto materiály a výrobky na stavby vozí.

V praxi se dopravní náklady na materiál oceňují paušálně tzv. pořizovací přirážkou k nákupní ceně materiálu. Rozpočtář se tak rychle vypořádá s dopravními náklady, které se u různých zakázek liší, a nemusí dopravní náklady individuálně kalkulovat.

Obvyklou dopravní vzdálenost není třeba přesně stanovovat na kilometry. Je to svým způsobem i nežádoucí. Vedlo by to k velkému množství přípočtů a odpočtů vždy, když by se konkrétní dopravní vzdálenost daného materiálu na zakázce lišila od přesně stanovené obvyklé dopravní vzdálenosti. Dopravní náklady materiálů oceňované pořizovacími přirážkami se postupně na přibývajících zakázkách blíží skutečným dopravním nákladům dodavatele; tím je zaručeno, že dodavatel na dopravních nákladech neprodělává.

Teprve v případech, kdy se materiál vozí z investorem určených „neobvyklých“ vzdáleností, lze dopravní náklady kalkulovat individuálně. Podobně lze postupovat v případě mimořádně ztížených dopravních nákladů (více viz vedlejší rozpočtové náklady – titul Mimořádně ztížené dopravní podmínky).

Jak je v CS ÚRS řešeno oceňování dopravy materiálu?

Jak je v CS ÚRS řešeno oceňování dopravy materiálu?

Ve směrných cenách ÚRS je ocenění dopravních nákladů spojených s materiály a výrobky od výrobce, případně prodejce na místo zabudování členěno na tři etapy.

  1. mimostaveništní doprava od výrobce (prodejce) na první skládku na staveništi
    Zpravidla se materiál ve stavebním rozpočtu oceňuje tzv. pořizovací cenou, která je tvořena z ceny nákupní a z pořizovací přirážky.
    Pořizovací přirážka kryje náklady související s dopravou materiálu z místa pořízení na staveniště (na první skládku na staveništi nebo přímo do místa zabudování) a dále kryje náklady na obaly, případné přemísťování z mimostaveništních skladů, nakládání, překládání a skládání a nezbytně doplňující úhrady spojené s dopravou (mimo přepravy nadměrných nákladů, dopravu neobvyklými dopravními prostředky apod.).
    V těchto nákladech není započtena žádná režie ani zisk stavební firmy (nakupující materiál a výrobky pro stavbu), neboť k tomu není žádný důvod.
  2. doprava z první skládky na staveništi k prostoru technologické manipulace
    Tato doprava se oceňuje položkami přesunu hmot. Pokud je materál dodáván z místa pořízení přímo na místo zabudování, tato část nákladů je zahrnuta v pořizovací přirážce a samostatně se neoceňuje.
  3. manipulace s materiálem v rámci prostoru technologické manipulace
    Tyto náklady jsou započteny v cenách prací. Rozsah manipulace je uveden ve Všeobecných podmínkách jednotlivých katalogů.

Jak ocenit náklady na vyvolaný přesun strojů?

Jak ocenit náklady na vyvolaný přesun strojů?

Následující příklad se týká předem neplánovaného přesunu strojní mechanizace vyvolaného požadavkem investora.

Ten na větší stavbě požadoval asi jednoměsíční přerušení bouracích prací z důvodu omezení hluku ve zkouškovém období, což způsobilo komplikace a nepředvídatelné vícenáklady na přesun bagrů, nakladačů atd.

Zhotovitel vyčíslil investorovi náklady na vícepráce spojené s přesunem mechanizace, tzn. odvoz strojní techniky a opětovný návoz, jako položku vedlejších rozpočtových nákladů ve výši 3,2 % z ceny bouracích prací.

Jak obecně postupovat v obdobných případech?

V sazbách strojohodin vytvořených podle metodiky Cenové soustavy ÚRS (týká se všech strojohodin v databázi strojů dostupné v SW KROS 4, nebo individuálně vytvořených sazeb strojohodin podle metodiky ÚRS) jsou přesuny strojů na staveniště a ze staveniště již započteny.  Týká se to případů standardního průběhu provádění zakázky. Rozpočtář v takových případech přesuny strojů samostatně neoceňuje.

V případech požadavku ze strany investora na přerušení prací se ale takto vyvolané náklady účtují k tíži investora. Požadavkem vyvolaná organizační opatření i výši souvisejících nákladů je třeba dopředu projednat s investorem. Týká se to i možného přesunu strojů. Jedná se o vedlejší rozpočtové náklady VRN.

Náklady související s přesunem strojů lze zkalkulovat např. pomocí kilometrové sazby přesunu stroje (po vlastní ose) či automobilu (přesun na valníku, návěsu apod.), při níž se kalkuluje i zpáteční cesta na staveniště. Tyto náklady lze také ocenit pomocí dohodnuté procentní sazby z hodnoty uvažovaných prací; tento způsob ale není vhodný u veřejných zakázek. Náklady by totiž nebyly vyčísleny transparentním způsobem se vztahem ke skutečným vzdálenostem či nákladům.

Jak je v CS ÚRS řešena vnitrostaveništní přeprava betonu, jeho čerpání a související přesun hmot?

Jak je v CS ÚRS řešena vnitrostaveništní přeprava betonu, jeho čerpání a související přesun hmot?

Platná metodika Cenové soustavy ÚRS je u betonů řešena jednotně pro všechny katalogy a rozdělena na dvě oblasti – pozemní a inženýrské stavitelství.

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ: katalogy 801-1 Budovy a haly – zděné a monolitické, 801-2 Budovy a haly – montované, 801-5 Objekty pozemní zvláštní

  • Čerpadla na beton jsou zařazena v položkách přesunu hmot, hmotnost položek betonových konstrukcí byla ponechána a vstupuje do tonáže pro výpočet přesunu hmot.
  • V přesunu hmot je zohledněna vnitrostaveništní manipulace včetně čerpání betonu, přesun hmot by se měl tedy použít i v případě vnitrostaveništní dopravy betonu strojním čerpáním.
  • Pokud je beton dodáván přímo na místo uložení bez další vnitrostaveništní manipulace, je nutné pro výpočet přesunu hmot snížit hmotnost objektu o hmotnost tohoto nakupovaného nepřesunovaného materiálu. Přesun hmot potom bude stanoven výpočtem z takto upravené hmotnosti.

INŽENÝRSKÉ A VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY: katalogy 821-1 Mosty, 822-1 Komunikace pozemní a letiště, 824-1 Dráhy kolejové, 824-2 Dráhy kolejové městské, 825-1 Objekty podzemní – studny a jímání vody, 825-2 Objekty podzemní štoly a šachty 825-4 Objekty podzemní tunely, 827-1 Vedení trubní, dálková a přípojná vodovod a kanalizace, 831-1 Hydromeliorace zemědělské, 831-2 Hydromeliorace lesnickotechnické, 832-1 Hráze a úpravy na tocích; 800-2 Zvláštní zakládání

  • Čerpadla jsou zakalkulována přímo v položkách betonových konstrukcí, je uvažováno dodání nakupovaného betonu přímo na místo zabudování nebo do prostoru technologické manipulace. Hmotnost u položek betonových konstrukcí se uvádí nulová a nevstupuje do tonáže pro výpočet přesunu hmot.
  • Pokud beton není dodáván přímo na místo zabudování nebo do prostoru technologické manipulace, ocení se vnitrostaveništní manipulace s tímto materiálem položkami přesunu hmot. V tomto případě se hmotnost betonových konstrukcí započítá do celkové hmotnosti přesunu hmot objektu – je třeba ji individuálně doplnit k jednotlivým položkám. Orientační hmotnost betonových konstrukcí je uvedena v přílohách jednotlivých katalogů.
  • U kompletních konstrukcí, které mají v rozboru i jiné materiály než beton (např. výztuž, bednění apod.), je hmotnost betonu ponechána a pro výpočet přesunu hmot se celková hmotnost položky sníží o hmotnost betonu.