800-1 Zemní práce (2017/I)

VP 800-1 © ÚRS PRAHA, a.s. se určuje v její ose jako vzdálenost mezi těžištěm výkopiště nebo sejmutí ornice s těžištěm uložení výkopku nebo ornice a) na staveništi ze zastavovacího plánu, b) mimo staveniště z mapových podkladů nebo jiným způsobem. 33. Obsah cen 3361. Svislé přemístění výkopku ze šachet. Náklady na svislé přemístění výkopku ze šachet jsou započteny v cenách vykopávek šachet. 35. Způsob měření 3561. Přemístění výkopku: a) objem manipulace s výkopkem získaným vykopávkami na suchu a v zemnících pod vodou (vodorovné a svislé přemístění, naložení apod.) se určuje v rostlém stavu horniny na výkopišti; objem manipulace s výkopkem získaným ostatními vykopávkami pod vodou se určuje v rostlém stavu podle čl. 3541, b) není-li měření v rostlém stavu možné, určí se objem horniny v rostlém stavu z objemu zem- ní konstrukce poměrem objemové hmotnosti sušiny v rostlém stavu a objemové hmot- nosti sušiny v konstrukci; tato zásada se vztahuje i na část objemu konstrukce zatlačené do podloží. 3562. Svislé přemístění výkopku z jam a zářezů (dále v tomto článku jen„jam“) Pro svislé přemístění výkopku ze stavebních jam (s výjimkou jam pro podzemní vedení, pro které platí odst. c) až e) čl. 3563) platí zásady: a) objem svisle přemísťovaného výkopku se určuje jako součet − − objemů jámy i s dolamováním, redukovaného podle tabulky I přílohy č. 8 (neplatí pro hloubení jam ve stržích a při lesnicko-technických melioracích), a − − objemu rýh nebo šachet popř. vyhloubených ve dně jámy, přičemž nerozhoduje, zda tyto rýhy nebo šachty jsou nebo nejsou paženy. U jam zčásti nebo zcela roubených se objem svisle přemísťovaného výkopku musí rovnat nej- méně objemu roubených částí podle čl. 3116. b) svislé přemístění výkopku z jam se oceňuje na střední hloubku jámy, c) střední hloubka jámy je aritmetický průměr největší hloubky jámy a průměrné hloubky jámy, d) největší hloubka jámy je svislá vzdálenost úrovně vodorovného přemístění výkopku, proložené nejnižším bodem přilehlého terénu na obvodu jámy, přístupným obvyklým dopravním prostředkem pro vodorovné přemístění výkopku, od nejhlubšího místa ve dně jámy, nikoliv však od nejhlubšího místa rýh nebo šachet vyhloubených ve dně jámy, e) průměrná hloubka jámy je podíl objemu jámy i s objemem dolamování příp. s objemem rýh nebo šachet, vyhloubených ve dně jámy, a půdorysné plochy jámy na původním terénu, f) je-li dopravní plocha, po níž se má výkopek vodorovně přemisťovat, položena tak, že se do- týká obrysu jámy, avšak původní terén v ploše vedené půdorysem jámy leží celý nebo zčásti pod úrovní vodorovného přemístění výkopku, určí se střední hloubka, na kterou se výkopek přemísťuje, jako rozdíl 1,7 násobku největší hloubky jámy a průměrné hloubky výkopu; je-li takto určená střední hloubka jámy menší než největší hloubka jámy, považuje se největší hloubka jámy za hloubku střední a svislé přemístění výkopku se oceňuje pro největší hloubku jámy (viz příloha č. 6), g) hloubí-li se jáma chráněná štětovou stěnou, např. pro návodní mostní pilíř, považuje se za úroveň, na kterou se musí výkopek svisle přemístit, horní hrana projektované štětové stěny v místě, kde se má výkopek přes tuto stěnu přemísťovat. Střední hloubka na kterou