824-1 Dráhy kolejové (2020/II)

VP 824-1  © ÚRS CZ a.s. Oprava železničního svršku – činnost, kterou se odstraňují následky poškození nebo fyzického opotřebení železničního svršku za účelem uvedení do předepsaného stavu. Ošetření součástí mazivem – závitů šroubů, vrtulí a kluzných ploch u pohyblivých součástí výhybek nebo drážního zařízení. Ověření geometrické kvality – měření stavebních odchylek a techologických veličin s tištěným výstupem. Podbíjení nesouvislé jednotlivých pražců je podbíjení ojedinělých pražců v úseku koleje dlou- hém nejvýše 50m. Podbíjení souvislé je podbíjení pražců v úseku koleje delším než 50m. Podmínky ztížené se uvažují pro stavební práce prováděné − − v blízkosti překážek, − − na mostech s průběžným kolejovým ložem, − − v tunelu. Pražec vystrojený je dřevěný, betonový nebo ocelový pražec s upevňovadly. Prostor mezipražcový je prostor vymezený šířkou kolejového lože, vzdáleností svislých boč- ních ploch dvou sousedních pražců a tloušťkou horní vrstvy kolejového lože. Překážka při práci je konstrukce, která zasahuje do prostoru omezeného svislými rovinami vedenými rovnoběžně s osou koleje ve vzdálenosti menší než 2,5m od osy koleje v délce větší než 0,5m. Pevná jízdní dráha – konstrukce železničního svršku a spodku bez kolejového lože v souvislé délce minimálně 150m. Mimo mostů s přímo pojížděnou mostovkou a s mostnicemi. Podkladnice je ocelová deska, která se vkládá mezi kolejnici a pražec. Přestavba dráhy – přeložení, rozšíření, rekonstrukce, modernizace nebo optimalizace dráhy. Rozvinutá délka výhybky – součet délek všech pojížděných částí výhybky nebo výhybkové konstrukce v metrech, označuje se zkratkou rdv: − − u výhybek jednoduchých, oboustranných a křižovatkových součtem geometrických délek všech větví od bodu odbočení k vnějším krajním stykům, − − u středu dvojitých kolejových spojek součtem geometrických délek všech přímých a odbočných větví středu dvojité kolejové spojky mezi vnějšími krajními styky přímých a odbočných větví výhybek v kombinaci, − − u kolejových křižovatek součtem geometrických délek všech větví od bodu křížení k vnějším krajním stykům křižovatky. Spodek železniční je drážní těleso tvořené násypy, zářezy a odřezy ze zemin nebo skalních hornin a dále stavby, které jej úplně nebo zčásti nahrazují (stavby železničního spodku), včetně odvodňovacích a ochranných staveb a zařízení železničního spodku. Stanice železniční je prostor pro řízení železniční dopravy, zpravidla s rozvětveným kolejištěm a zařízením pro provoz. Stavby železničního spodku jsou propustky, mosty, konstrukce mostům podobné, tunely, opěrné, zárubní, ochranné a obkladní zdi, galerie i ochranné a regulační stavby. Svršek železniční je část trati, která plní nosnou a vodicí funkci pro jízdu drážního vozidla. Sestykování – zřízení prozatímního (stavebního) spojení kolejnic a jeho demontáž. Soustava železničního svršku – souhrn součástí železničního svršku, příslušející k určitém tvaru kolejnice. Souvislé čištění kolejového lože je prováděné kontinuálně v plném profilu koleje nebo výhyb- ky strojní čističkou, nepřerušovaně v úseku koleje delším než 50m.