825-4 Objekty podzemní - tunely (2017/I)

VP 825-4 © ÚRS PRAHA, a.s. směrová, nadklenbová) při výstavbě nebo rekonstrukci tunelu. Části štoly tvoří strop, dno (po- čva), boky, čelo (příď nebo čelba - pracoviště načele štoly). Štola odvodňovací je štola zřízená za účelem odvodnění horninového masívu v okolí tunelu; vzhledem k ose tunelu může být podélná (zhruba rovnoběžná s osou tunelu) - potom má sa- mostatné portály, popř. spojuje dvě příčné štoly, nebo příčná (vyúsťuje do prostoru tunelu); pro účinnější jímání podzemní vody jsou tyto štoly zpravidla vybaveny systémem krátkých (do 5m) nebo dlouhých odvodňovacích vrtů. Štola průzkumná je štola sloužící k vypracování podrobnějšího geotechnického průzkumu pro stavbu nebo rekonstrukci tunelu; průzkumnou štolou může být rovněž směrová štola, která se nachází v průřezu tunelu. Štola směrová je štola ražená jako dílčí výrub tunelu v časovémpředstihu a sloužící k upřesnění výsledků geotechnického průzkumu, k usnadnění dopravy v tunelu a k rozvinutí prací na více pracovištích v podélném směru; směrová štola dále slouží k zajištění směrové a výškové polohy osy budovaného nebo rekonstruovaného tunelu. Trvalé vystrojení tunelu - trvalý výstroj je konečné (definitivní) zajištění výrubu ostěním (obe- zdívkou), svorníkovou výstrojí apod. (části ostění tunelu). Tunel je ražený nebo hloubený liniový podzemní objekt, jehož výrubní průřez je roven nebo přesahuje 16 m 2 . Tunelová metoda je souhrn pracovních postupů tunelování při stavbě nebo rekonstrukci tunelu. Tunelová svodnice je odvodňovací rýha (drenáž), vytvořená v líci tunelu za účelem odvedení podzemní vody z ostění nebo horninového masívu do tunelové stoky; podle provedení mohou být hloubené (do zdiva ostění nebo do skalního líce) nebo povrchové (tzv. krabicové), vytvoře- né na líci ostění pod pláštěm stříkaného betonu. Tunelová trouba je vnitřní část tunelu bez portálu (portálových pásů); může být obezděná nebo neobezděná (nevystrojená nebo opatřená jinou výstrojí než ostěním), případně obezdě- ná jen částečně. Tunelování je souhrn prací při stavbě, rekonstrukci nebo opravě podzemního objektu zahrnu- jící ražení a trvalévystrojení výrubu. Tunelové metody rekonstrukční jsou technologické postupy rekonstrukce provozovaných železničních tunelů: − − rakouská: Dovýlom tunelové trouby se provádí po pásech obvyklé délky 4 až 6 m ze stropní štoly až do základů. Zdění se provádí ze základů přes opěry do klenby. K podporování minérské výstroje lze použít dosavadní klenby. − − belgická: Dovýlom tunelové trouby se provádí po pásech obvyklé délky 4 až 6m ze stropní štoly do patek klenby. Pak se provede obezdívka od patního prahu klenby po její vrchol. Dovýlom opěří a základů a zdění základů a opěr se provádí pod ochra- nou patního prahu klenby. − − prstencová: Výrub se provádí po prstencích obvyklé délky 1 až 2m, výrub se zajišťuje kotveným pláštěm ze stříkaného betonu. Obezdívka se provádí vytvořením ostění ze stříkaného betonu. Tunelový objekt je širší označení pro tunel; sestává z vlastního tunelu, tj. z tunelové trouby, tunelových portálů a tunelových křídel, z území nad tunelem a v jeho okolí a z vybavení tunelu (tj. odvodnění, větrání, osvětlení, průzkumné štoly apod.). Tunelový pás je evidenční část tunelu, obvykle vymezená dělicími spárami; délky pásů se po- hybují běžně od 3 do 10m; u neobezděných tunelů (nebo částečně obezděných) je dělení na pásy pouze evidenční, pro umožnění orientace v tunelu (původní délky tunelových pásů při ražení tunelu mohou být odlišné, zpravidla delší).